Zapomeňte na to, kdo jste. Ilustrační foto: Luba Mrkvica

Jak napsat geniální skladbu? Zapomeňte sami na sebe.

Vždycky jsem přemýšlel nad tím, jak vznikají geniální hudební nápady. Jak vznikají ty bombastické písničky, které když poprvé zaslechnete v rádiu, jste si naprosto jisti, že jste zaslechli něco mimořádného. Skladby, které vás chytnou za srdce a ohromí svou originalitou a neotřelostí. Kde se v nich bere ta nepřeberná škála různých emocí? Jaký byl člověk, který je tam vložil?

Kdysi dávno jsem si myslel, že aby někdo složil takovou mistrovskou skladbu, musí být určitě velmi študovaný člověk, s konzervatoří, hudebním vzděláním nebo nepochybně i s dlouholetou hudební praxí. Na škodu to určitě není, ale nezaručuje to vůbec nic. V hitparádách najdete stovky písniček složených od lidí, kteří jsou zřetelným důkazem, že to funguje jinak.

Tak jak to vlastně funguje? V čem vězí klíč k vytvoření geniální písně? Je to naprosto jednoduché. Všichni tito autoři by vám jistě potvrdili, že jejich geniální nápad vznikl za určité specifické situace. Za specifické situace, která je jim všem společná. Bez rozdílu.

Bylo to v situaci, kdy zapomněli sami na sebe. Kdy si neuvědomovali, kdo jsou, a jaké je jejich jméno. V situaci, kdy neřešili minulost ani budoucnost. Žádné křivdy, žádné cíle, žádné úspěchy, žádné plánování. Pouze přítomnost.

Každý, kdo někdy složil písničku, to pochopí. Zajisté si vybaví tu chvíli, kdy někde o samotě chytnul do ruky kytaru a jen tak preludoval. Přehrával ty již známé motivy a pociťoval, jak se na hudbu nalaďuje celou svou duší.

A pak to najednou přišlo. Mezi známými motivy se objevil jeden zcela nový, neotřelý a originální. Motiv, který ve vás vyvolal čirou radost. Motiv ze kterého jste byli nadšeni a nadšení se přelilo do dalších dní. Takový motiv, kdy už jste se nemohli dočkat na další zkoušku, abyste to mohli nazkoušet s ostatními. Odkud ten motiv přišel? Kde se tu najednou vzal? Čí je to vlastně dílo, když v momentě kdy přišel, člověk neměl ponětí sám o sobě?

Myslím, že všechny geniální písně již někde existují. I ty minulé, i ty budoucí. Jen musíme otevřít svou mysl, aby k nám mohly přijít. Myslím, že tyto geniální písně jsou zázraky. Existují za „našimi“ zraky někde v neprojeveném světě, který nevidíme. Pouze ho můžeme cítit vždy, když vezmeme do ruky kytaru a zapomeneme na to, kdo jsme. Když hodíme za hlavu minulost i budoucnost.