Devin Townsend, zdroj: YouTube

Na co hraje kanadský excentrik Devin Townsend

Kanadský kytarista, zpěvák a skladatel Devin Townsend není jen nadmíru talentovaný muzikant, ale také velmi sympatický a zábavný chlapík beroucí sebe i hudbu s velkým nadhledem, který se nikdy nenechal příliš svazovat styly ani módními trendy, což se samozřejmě odráží i v jeho autorské tvorbě pohybující se na pomezí progmetalu a hardrocku s prvky ambientu, new age, industrialu a mnoha dalších vlivů včetně klasiky.

Prvním Townsendovým významným angažmá byl post zpěváka v kapele kytarového mága Steva Vaie, se kterým nahrál album Sex & Religion (1993) k němuž pod klavičkou bandu VAI absolvoval i turné. Poté se cesty obou protagonistů rozdělily a Townsend realizoval své hudební nápady jak na sólových albech tak i jako člen kapel Strapping Young Lad a The Devin Townsend Band.

V roce 2008 zakládá Devin Townsend Project, se kterým nahrál zatím sedm alb včetně CD Deconstruction (2011), jehož orchestrální party obstaral Pražský symfonický orchestr. Zatím posledním studiovým počinem formace DTP je deska Transcendence (2016), jejíž část mohli v únoru minulého slyšet také návštěvníci skvělého koncertu odehraného v pražském klubu Roxy, kde se v roli předskokanů představili norští Leprous a americká parta Between the Buried & Me a o půl roku později sestava navštívila letní jaroměřský festival Brutal Assault.

Následný popis Townsendova pódiového vybavení se vztahuje k zimní části loňské severoamerické šňůry s kapelou Devin Townsend Project.


Kytary

Townsend dává v poslední době přednost nástrojům z produkce německé firmy Framus a turné odehrál na dva prototypy kytar této značky, vyrobených podle jeho specifikací. Prvním modelem (ladění open H) byl Framus Stormbender s mahagonovým korpusem a javorovým topem v šedostříbrném laku, ebenovým hmatníkem osazeným 22 jumbo pražci, dvojicí signovaných humbuckerů Fishman Transcendence a kobylkou Evertune.

Druhý Stormbender se kromě matně černého laku těla s javorou deskou v centrální části liší od předchozího modelu laděním v open C. U obou nástrojů byly nataženy struny D'Addario EXL140 o sílách .010 - .052 a oblíbenými trsátky jsou typy Triangle 0.73 mm firmy Jim Dunlop.

Efektový rack

Na poslední šňůře Townsend nevyužíval klasickou sestavu se zesilovači a boxy, ale většinu komponent měl uloženu v efektovém racku, který napájel modulem Furman. Kytary byly k systému připojeny pomocí dvou transmitterů/receiverů Line6 Relay G90, odkud signál mířil do splitteru Radial JX44 a osmikanálového auto-switcheru Radial SW8 MKII.

Funkci hlavní zvukové centrály s emulacemi zesilovačů, kabinetů a efektů plnily dva (jeden jako záloha) preamp/multiefekty Fractal Axe-FX II XL+, doplněné bezdrátovým in-ear monitoringem.

Kontroler

Vzhledem ke koncepci celého signálového řetězce byl efektový pedalboard nahrazen podlahovým MIDI kontrolerem Fractal MFC-101 Mark III doplněným expression pedálem Jim Dunlop Volume (X) DVP3 pro změnu parametrů v reálném čase.